Když si něco pojmenujete, získáte k tomu úplně jiný vztah. Od té doby, co jsme Alimu dali jméno, stal se skutečným členem naší rodiny. Je to s ním stejné, jako s jakýmkoliv jiným příbuzným. Nemůžete si ho vybrat, nemůžete ho nechat zmizet, a tak jsme ho vzali na milost.

Někdy je veselý, jindy by ho člověk nejradši něčím praštil, ale většinu času nám jen komplikuje život, leze nám na nervy a odmítá se hnout. Babi si dokonale omotal kolem prstu a nás donutil ho respektovat. 

Jako na houpačce. Jednou má náladu dobrou, jindy je melancholický, pak zas vzteklý nebo neskutečně paličatý. Jako malé dítě. Babi však totálně podlehla jeho kouzlu a odmítá používat mozek i nohy. O co víc nepoužívá hlavu, o to víc klade všetečných otázek. Nemyslím různých otázek. Na každý den si vybere tak dvě nebo tři a ty pak klade celý den. 

Včera jsme měli den kolik je hodin, kdy někdo přijde a kdy pojedeme domů. 

Otázky během dne naštěstí střídá. To aby mě tak rychle neudyndala. Možná, že zkouší, jestli jsem ve střehu. Je to taková hra na to, kdo dýl vydrží. Babi klade a já se snažím, aby přemýšlela nebo se alespoň hýbala a tak kladu taky. Protiotázky. 

A kolik myslíš, že je hodin ? 

A kdopak by měl přijít? 

Tebe to se mnou neba? 

A kampak bys chtěla jít? 

S hodinami je to pravda složitější. Musí otočit hlavu nebo se zvednout, a to se jí moc nechce. Jenže já jsem beran, takže jsem fakt hodně tvrdá a neřeknu. Fučík byl proti mně vyloženě ukecanej frajer. 

Babi střelí něco od boku a já na to, že ne, tak to zkusí znovu a znovu, až nakonec vstane a podívá se. Někdy se mnou hraje tipovací soutěž. Zkouší se trefit do správné odpovědi. Je v tom dobrá a vydrží fakt dost dlouho. Třeba jaký je rok. Vyjmenovává jeden po druhém a mě to připomíná počítání oveček. 

Umí však překvapit a občas mě převeze  tím, že se podívá do novin, což vnímám jako významný úspěch celého snažení . Spojení proběhlo a babi využila své kombinační schopnosti!

Co chtít víc?

Alzheimer humor demence

Napsat komentář