S babi je veselo. Někdy to není na celý příběh, ale nedá mi to, abych se nepodělila.
Já to dělat nebudu
Babi: „Co je potřeba udělat?“
Já: „Vyluxovat, vytřít, vyprat prádlo, zamést…“
Babi: „No. Dneska už to dělat nebudu. Kdyžtak zítra.“
Kvízové otázky
Babi: „Kdo jsi?“
Já: „Hádej.“
Babi: „Teta?“
Já: „Ne.“
Babi: “ Spolupracovnice?“
Já: „Ne.“
Babi: „Maminka?“
Já: „Ne.“
Babi: „Tak dcera?“
Já: „Hurá. Uhodla jsi!“
Babi: „A čí jsi dcera?“
Já: „UáááÁÁÁ!“
Kdo je kdo
Babi: „A kdo tu bydlí?“
Já: „Ty, já a Petr.“
Babi: „A jak se jmenuje Petr dál?“
Já: „Proč se ptáš?“
Babi: „Já jsem jeho příbuzná.“
Já: „No to nejsi. To je MŮJ přítel.“
Babi: „Já se neptám, protože bych s ním chtěla chodit. To je můj strejda.“
Já: „To není.“
Babi: „Mně je osmnáct.“
Já: „Běž se podívat do zrcadla.“
Babi: „Já už jsem nějaká zmatená.“
Kdo je Petr?
Babi: „A kdo je ten Petr? Já teď zjistila, že je to můj táta.“
Já: „Petrovi je kolem padesáti. Tobě je devadesát. Myslíš, že to může být tvůj táta?“
Babi: „No říkali mi to. Já měla takovou radost, že mám tátu! A není to syn mého táty?“
Já: „Není. Je to můj přítel. Tvůj táta přece padnul na konci války a měl jen tebe.“
Babi: „Ježiši! Já jsem ale pitomá.“
Pes nebo kočka?
Babi: „Já nic nedostanu?“
Já: „Už jsi všechno dostala.“
Babi: „On mi to asi sežral Míša.“
Já: „Míšu už nemáme.“
Babi: „Tak ten pejsek potom.“
Já: „Amy. Tu už taky nemáme.“
Babi: „A co je to támhle?“
Já: „To je kočka.“
Babi: „To není kočka.“
Já: „A co by to bylo jiného?“
Babi: „No kočka. Ty nepoznáš kočku?!“